Krajina posedlá tmou
Krajina posedlá tmou (Jiří Suchý, Jiří Šlitr)
Krajina posedlá tmou,
vzpomínky do sedla zvou,
nutí mě vrátit se tam,
kde budu navěky sám.
Kde místo úsměvů tvých,
čeká jen řada snů zlých
a místo lásky nás dvou,
krajina posedlá tmou.
Když západ v očích ti plál,
s tebou jsem naposled stál,
i když jsi čekala víc,
přijel jsem ti tenkrát říct,
že mám tě na každý pád,
jedinou na světě rád,
a pak jsem zase jel dál
a západ v očích ti plál.
Proč jsem se vracel tak rád,
proč jsem měl touhu se smát,
když cestou řekli mi: Joe,
ta nikdy nebude tvou.
Že láska mizí jak dým,
to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát,
proč jsem se vracel tak rád.
Krajina posedlá tmou.